Tsitsikamma National Park

Téměř neznámá, neprávem opomíjená a ve skutečnosti jen velmi malá. Taková je Tsitsikamma, národní park na pobřeží Indického oceánu. Ačkoliv je zastíněna jinými africkými giganty jako Serengeti nebo Krugerovým národním parkem, také ona má co nabídnout. Stáda slonů zde sice nepotkáme (z fauny spatříme pouze několik druhů ptáků a svišťům podobné živočichy), co ovšem rezervaci chybí v obsahu, to snadno dohání krajinou.
Rozprostírá se na rozervaných skalách bičovaných velkými vlnami oceánu a strmě šplhá na náhorní plošinu, která začíná ještě v samotném chráněném území. Nezapomenutelný výhled na širou modrou hladinu, ze které se občas vynoří velryba, je tak přístupný všem, kteří si najdou v pralese ukrytou stezku Blue Duiker Trail a vyšplhají pár výškových metrů svažitým terénem písečnou stezkou.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Stezka chocholatky modré však není zdaleka tím jediným, co láká turisty do zdejších končin. Na své si přijde takřka každý. Silnější američtí turisté dají přednost kilometr dlouhé stezce designované přímo pro ně. Dřevěné chodníčky, zábradlí, schůdky a jako pozornost na konci trailu několik visutých mostů, které vládnou každému zdejšímu prospektu. Překlenují ústí řeky Storms a kromě pohledu do zcela obyčejného kaňonu, který uvidíte i v Moravském krasu, a nejextrémnější dávky adrenalinu, jakou si tělnatý bílý muž může přát před návratem do pohodlí auta, nenabízí nic výjimečného.

Tsitsikama National Park (17)

V Tsitsikammě však začíná také jeden ojedinělý trail. Je jím Vydří stezka, Otter Trail, který se táhne v délce čtyřiceti dvou kilometrů podél pobřeží. Jde údajně o nejkrásnější trek Jižní Afriky, který je díky své nesmírné popularitě takřka nedostupný. Leč cesta je rozdělena do pěti (!) dní, kde přenocování je možné pouze v chatkách o maximální kapacitě 12 lidí. Pokud neplánujete více než rok dopředu (což lze jen těžko při zvážení faktu, že letenky se prodávají v předstihu 11 měsíců), nemáte šanci se na cestu vydat v plné polní. Dort celý sníst nemůžete, nicméně nikdo neřekl, že nesmíte alespoň ochutnat. První část stezky totiž tvoří Waterfall Trail, který vede k nevýraznému vodopádu. A byť pohled na velmi tenký pramínek vody není ničím, pro co stojí za to klouzat po ostrých skaliscích, máte tak možnost alespoň nahlédnout do téměř týdenního treku.
Délka pochodu není nijak extrémní, jde jen o několik kilometrů tam a zase zpátky, při pohledu na minutáž vám však dojde, že to asi nebude tak jednoduché. Připravte se na cestu zpočátku snadnou, kterou však v druhé půlce značně zkomplikují skály ostré jako skalpely, často porostlé řasami, kluzné balvany a hladina moře, která se začne zvedat ještě dřív, než dojdete k cíli a začne Vám tak uzavírat cestu nazpátek. Nepodceňte čas startu, zůstat uvězněn přílivem vprostřed rezervace bez vybavení není zážitek, po kterém zrovna toužíte.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ačkoliv není snadné se do místních končin dostat, rozhodně stojí tato cesta za zváženou. Z Cape Town jsme letěli regionálním letem do George, odkud jsme pokračovali další dvě hodiny autem. Inu vzdálenosti v JAR jsou značné, stane se vám, že pojedete celý den a večer při pohledu do mapy zjistíte, že jste vlastně stále na jednom místě. Výlet sem proto důkladně zvažte. Máte čas a chcete se podívat i mimo aglomeraci a západní kulturu Kapského města, nebo raději zůstanete a plnými doušky si vychutnáte pláže a hory nejjižnějšího města Afriky? Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, vězte, že nebudete litovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s