Zatím v suchu

Pod ostrým africkým sluncem se naše vypůjčené auto snaží vyjet táhlé serpentýny z nížiny kolem Kapského města do výšinného Grabouw, výchozího bodu pro scénickou cestu Four Passes. Je krásný srpnový den jako vystřižený z průvodce. Byť slunce oslňuje a snadno spaluje nepřizpůsobenou pokožku Evropana, teplota vystoupá k pouhým 19 stupňům a studený vítr tu pocitovou srazí ještě níž. Jihoafrická zima jak se patří. Až na jeden detail. Ačkoliv je srpen nejdeštivějším měsícem v roce, srážky Cape Town v posledních týdnech spíše obcházely, než zasahovaly. A pokud dorazily, jejich úhrn nebyl vysoký. Přesto na africké zimě závisí další osud této suchem sužované provincie více než kdy dřív. Takzvaný “Den 0 (Day Zero)“, tedy chvíle, kdy se vodovodní kohoutky uzavřou pro nedostatek vody v nádržích a lidé budou odkázáni na mobilní vodojemy, je předpovídán na začátek roku 2018. Čeká nás horké jaro a léto a vody letos v zimě opět spadlo nedostatek.

7. února se hladina nádrží zásobujících Kapské město pitnou vodou propadla na 23,7 procent, tedy o procento níž proti předchozímu týdnu a o celých deset proti stavu v předešlém roce, kdy byla na 36,5 procentech. I tento stav byl považován za kritický. Připomeňme, že k uzavření kohoutků město přistoupí ve chvíli, kdy hladina dosáhne 13,5 %.

Ve chvíli, kdy stojíme na dně nádrže a místo několika metrů vody nad hlavou máme všude kolem sebe pouze rozpraskanou půdu připomínající poušť, není možné se nezeptat – co tuto krizi způsobilo? Odpověď není jednoduchá, jde o kombinaci několika faktorů, které nehrály v prospěch tohoto nádherného města. Ještě na počátku roku 2015 byla hladina ve všech šesti velkých nádržích v normálu. V zimě se však projevila změna klimatu. Do té doby masiv Stolové hory přitahoval srážky z okolního teplého oceánu a celá oblast Kapského města a vinařství Stellenbosche tak byla zelenou oázou vprostřed Jihoafrické republiky. Tuto zimu to však neplatilo. Srážek spadlo podstatně menší množství než obvykle a zásoby vody se začaly tenčit. Situace se opakovala každým rokem znovu a znovu, až k dnešnímu kritickému stavu.
Kapské město nebylo připraveno na možnost, že pravidelné zimní srážky nedorazí a zanedbalo stavbu alternativních zdrojů vody. Ve chvíli, kdy k radikálnímu poklesu hladin došlo, nedokázali odpovědně a flexibilně reagovat. Stavba odsolovacích zařízení, zdá se, není prioritou a postupuje jen velmi pomalu. Přitom jedna taková stanice, před nedávnem dokončená v oblasti St. Helena Bay, dokáže denně vyrobit až 800 tisíc litrů vody. Město sice v březnu (sic!) otevřelo dočasné zařízení produkující 2000 kubických metrů vody denně, kontrakt má však trvat pouhé dva roky. Trochu to připomíná Prahu a absenci dlouhodobých představ rozvoje a udržitelnosti růstu města. Příkladem v přeměně vyprahlé pustiny v zelenou krajinu schopnou zemědělské produkce přitom může jít třeba Izrael, též přezdívaný jako zelený zázrak. Možností s ohledem na finanční prostředky mají zastupitelé hned několik, přesto nejsou schopni činit rozhodnutí, která by vedla k pozastavení a trvalému řešení současné krize.
Místo toho se s extravagantními nápady objevují lidé jako vodní záchranář Nick Sloane, též účasten na vyzvednutí vraku lodi Costa Concordia, kteří by rádi přivezli ledovce z Antarktidy a s předpokládaným výtěžkem až 150 milionů litrů pitné vody denně je nechali postupně odtávat (ČT). Možná právě tato zdánlivě nesmyslná představa správně ilustruje zoufalost celé situace.
Avšak nemůžeme ze všech potíží vinit pouze počasí. Druhým faktorem, hned po změně klimatu, který je třeba brát v potaz, je obrovský populační růst. Od roku 1995 roste nezadržitelným tempem téměř 80% z tehdejších 2,4 milionů na dnešních předpokládaných 4,3. Zásoby vody se za tu dobu však zvětšily pouze o 15% díky zprovoznění nádrže Berg River Dam. Pod kritiku se tak opět dostává vedení města a regionu, které nemyslelo dopředu a v době dostatečných srážek nebudovalo infrastrukturu využitelnou v podobné situaci, nýbrž se soustředilo na rozvoj školství a získávání politických bodů. Postoj osob zodpovědných za řešení problematiky tak nádherně vystihuje vyjádření vládního experta na zdroje Anthonyho Turtona pro časopis National Geographic: „I’m afraid we’re at the 11th hour, there is no more time for solutions. We need an act of God. We need divine intervention.“

Mnozí obyvatelé po léta ignorovali žádosti místních představitelů o dobrovolné omezení spotřeby vody. Proto na začátku letošního roku přikročili k razantnímu kroku prohlášením, že pokud neomezí každý občan svou denní spotřebu vody pod 50 litrů, budou všichni vystaveni “Day Zero“, kdy voda téct přestane a na armádou hlídaných stanovištích bude vydávána obyvatelům dle jmenných seznamů v objemu přibližných 25 litrů denně (pro srovnání – průměrná spotřeba vody Pražanů činí 109 litrů za den). Takovýchto stanovišť by bylo vytvořeno přibližně 200, přičemž každé z nich by zásobovalo vodou až 20 000 rezidentů. Fronty na vodu pod hlavněmi samopalů by nebraly konce. V únoru byly poslány ozbrojené hlídky k pramenům, u kterých docházelo k násilnostem a přeprodávání vody.
Zakázány byly veškeré činnosti s plýtváním vodou spojené. Není možné umývat auta, zalévat zahrady či plnit bazény.

Cape Town se však v problémech netopí samo. V Mexico City teče voda pouze několik hodin denně, brazilské Sao Paulo čelilo možnosti zastavení dodávek vody rovněž, od čehož bylo zachráněno díky sezonním dešťům. Jakarta, mnohá indická velkoměsta, Las Vegas nebo australské Melbourne jsou jen další na dlouhém seznamu potenciálních čekatelů na “Day Zero“. Voda se stává luxusní komoditou, kterou si mnozí časem nebudou moci dovolit. A následky této situace mohou být pro celou společnost katastrofální.

Dnes je tomu již devět měsíců, kdy jsem stál na dne vyprahlé vodní nádrže. Ze srdce Evropy, v němž panují obdobně nebezpečné rysy dlouhotrvajícího suchého počasí v době, kdy mají zásobit půdu a klíčící rostliny vláhou, přemýšlím, jaké místo spatřím v příštím roce. Jedno je jisté. Kapské město se změnilo. Město, které navštíví přes 10 milionů turistů ročně, jen o vlásek uniklo uzavření vodovodů a napětí musí být cítit i v takto pulzující africké metropoli. Do stejného bodu se však dostane opět za necelý rok. A pokud nebudou schopni vybudovat udržitelné a efektivní řešení, jakým je právě stavba odsolovacích zařízení a nádrží schopných zadržet a dovést vodu ze vzdálenějších oblastí, budou místní obyvatelé žít v permanentní nejistotě a strachu, zda právě zítřek nepřinese uzavření vodovodů a s ním i pouliční nepokoje a povstání.

Aktuální spotřebu vody a stav rezervoárů si můžete ověřit i vy na https://coct.co/water-dashboard/.

Chapman's Peak hike (13)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s